Plky o lidském chování, politice, webdesignu aj.

Jakob Nielsen

2. května 2010 — Jakob Nielsen je hlavním představitelem a zakladatelem oboru použitelnost webových stránek. Ve svých knihách, blogu či přednáškách srozumitelně popisuje, jak se uživatelé na internetu chovají a co od webových stránek očekávají.

Hrajeme na tři

26. března 2010 — Hrajete občas volejbal, či třeba nohejbal? Určitě jste už hlášku hrajeme na tři párkrát slyšeli.
Příjde vám tato někdy až výhružka smysluplná?

Bavím se teď o rekreačním pojetí. Na profesionální úrovni věřím, že to tak nebude, i když…
Pravdou je, že hra, kde by si dva lidé pinkali jen tak přes síť bez jakékoliv nahrávky, by k moc velké kvalitě nepřispěla. Dobrá nahrávka umožní vyřešit složitou herní situaci a připravit kvalitní útok. Hra na tři však občas tyto výhody naprosto eliminuje.

Situace: Hráč má po první nahrávce ideální pozici pro smeč, moment překvapení je na jeho straně, nicméně pravidlo na tři dokonale zná, otočí se do hřiště, vrátí nahrávku a pak bohužel následuje chyba.

Článek, ač to tak nevypadá, není o sportovní taktice. Chci jen poukázat na to, že lidé si během svého vývoje vytvořili řadu pravidel, jež většinou eliminují chyby, v určitých případech však vedou k chybě katastrofální.

Zkusme si hrábnout do života, kolik děláme často úplně automatizovaných postupů a vlastně ani nedokážeme pochopit, že výsledek může být podobný neprovedenému smeči.

Budete obstruovat ?

12. března 2010 — Dnešní politická situace je komická – na to jsem si již zvykl. Stejně mě však umí leccos překvapit.

Co máme za demokratický systém, když umožňuje aby jedna strana, než by měla vyslechnout a projednávat předem domluvený program, začíná dělat věci při kterém rozum zůstává stát – chová se jak malé dítě na písečku a boří druhém uplácané bábovičky.

Je pravděpodobné že, navrhovaný zákon bude často v totálním rozporu k opozici. Máme tu však volby aby si lidi rozhodli kdo bude za ně hlasovat a hlasování, aby se děl nějaký posun. Jsem dlouhodobý zastánce teorie, že dělat chyby se vyplácí. Bez chyb by neexistovatal pokrok.

Dotaz redaktora na politika “budete obstruovat či pustíte zákon do diskuze” mi pak přijde naprosto žalostný a hlavně nechutný. Politici jste placení za hlasování tak hlasujte.

Poznámka: Nejsem fandou, žádné politické strany byť některé názory jsou mi přece jen bližší.

Začínám psát

5. ledna 2010 — Často když se venku procházím, jedu tramvají či s někým hovořím točí se mi v hlavě spousta myšlenek. Nejsou nikterak objevné, ale dokážou mě zabavit celé minuty. Právě v té době si uvědomuji jaká je škoda, že si je nemůžu uložit a stejně je pak i později reprodukovat.

Paměť člověka je skvělá věc, ale zápis a hlavně čtení z ní neprobíhá tak jak jsme zvyklí například u videorekordérů – informace je vždy vážně zkreslena či ztracena(snad se časem opět vynoří), ovlivňují ji věci přítomné. Páska videorekordéru může být poškrábaná či se úplně přetrhnout, těžko se však z červené karkulky v příběhu stane vlk zatímco úplně jednoduše zapomeneme jak jsme hlasovali a co nás tak ovlivnilo.

Můj blog by měl být právě takovou páskou – byť je téměř jisté že odchylky od původní myšlenky budou.